Základními prostorami ČKSVV jsou kalibrační žlab, velín a rozvodna, ze které jsou dálkově ovládána všechna stavidla žlabu.
Velký pokusný žlab byl vybudován při výstavbě budovy tehdy Státních výzkumných ústavů hydrologického a hydrotechnického, uveden do provozu byl v roce 1930. Je napájen vodou z plavebního kanálu Trojského jezu, prochází areálem VÚV TGM, v. v. i., v severojižním směru. Žlab má mezi stavidly I a IV délku 248,9 m a dno ve sklonu. Sestává se z vtokové části, nápustné části (vyrovnávací trati), vlastní kalibrační části žlabu, výpustné části (měrné nádrže) a výtokové části.
Vtoková část žlabu prochází přední (jižní) částí areálu VÚV TGM a je vymezena stavbou vtoku umístěnou v zálivu plavebního kanálu v prostoru horní rejdy plavebních komor Troja-Podbaba a nápustným stavidlem I.
Nápustná část žlabu (vyrovnávací trať) prochází přední (jižní) částí areálu VÚV TGM a je vymezena stavidlem I a regulačním stavidlem II. Tato část žlabu je vybavena dvěma pevnými přepadovými hranami (každá o délce 25 m), které zajišťují stabilní výšku hladiny v kalibrační části žlabu. Přebytečná voda je odváděna samostatným kanalizačním sběračem do prostoru dolní rejdy plavebních komor. Přepadové žlábky jsou na kótě normální horní vody, tj. 180,10 m n. m. (výškový systém Balt po vyrovnání = Jadran - 40 cm). Na jezu v Troji je udržována hladina horní vody na kótě 180,20 m n. m., povolená tolerance je +20 cm a -10 cm.
Vlastní kalibrační část žlabu, určená k provádění kalibrací, je umístěna v prvním nadzemním podlaží budov A, C a E umístěných v areálu VÚV TGM a je vymezena stavidlem II a závěrným stavidlem III.
Výpustná část žlabu (měrná nádrž) je umístěna v severní části areálu VÚV TGM a je vymezena stavidlem III a šoupátkovým stavidlem IV umístěným na stěně nádrže. Měrná nádrž je dlouhá 29 m, široká 5 m a hluboká 5 m, objem je tedy 725 m3.
Výtoková část žlabu ústí do prostoru dolní rejdy plavebních komor a je vymezena stavidlem IV a stavbou výtoku umístěnou na břehu plavebního kanálu v prostoru dolní rejdy plavebních komor.
Všechna stavidla jsou ovládána elektricky z hlavního rozvaděče žlabu, ale je možno je ovládat i přímo z místa umístění stavidla, v případě nouze i ručně.
Kalibrační část velkého žlabu (kalibrační žlab) je vymezena úsekem mezi stavidly II a III, jejichž vzájemná vzdálenost je 164 m. Žlab má svislé stěny, konstantní šířku 2,5 m, hloubku průměrně 2,1 m a sklon dna 0,4 ‰. Jde tedy v souladu s normou ISO 3455 o přímou otevřenou nádrž o objemu cca 861 m3.
Užitná délka žlabu pro kalibraci činí 138,6 m a hloubka vody je 1,8 m. Tato část velkého žlabu v souladu s normou ISO 3455 pokrývá úseky akcelerační, stabilizační, měrný a brzdný.
V této části žlabu pojíždí elektrický kalibrační vozík rychlostí v rozmezí 0,02 až 7 m/s, tato část je krytá a temperovaná. Podél ní je umístěna kolejová dráha pro pojezd vlečného kalibračního vozíku. Vozík je napájen z třífázové troleje situované po pravé straně žlabu pod stropem; tam je umístěno i kalibrované pravítko snímání dráhy. Pracovní sekce je dále vybavena kamerovým systémem pro vizuální kontrolu činnosti vozíku při bezobslužném provozu. Na začátku pracovní sekce je situována podesta sloužící k údržbě vozíku, instalaci vrtulí i dalším běžným činnostem. V rámci stavebních úprav po povodni roku 2002 byl kalibrační žlab v koncové části vybaven zařízením umožňujícím v případě povodňového nebezpečí evakuaci kalibračního vozíku na střechu.
Velín kalibrační stanice byl po povodni v roce 2002 přemístěn z původního místa vedle žlabu a nyní se nalézá v prvním podlaží nad kalibračním žlabem.
Ve velínu je umístěn centrální řídicí počítač, sloužící k řízení automatizovaného bezobslužného provozu, sběru, vyhodnocení a archivaci dat. Dále je zde umístěn monitor kamerového systému žlabu – dění ve žlabu je sledováno čtyřmi kamerami.
